Česká republika je nejvíce závislá na ruském plynu

Závislost evropských zemí na ruském plynu je již několik týdnů jedním z klíčových společenských témat. O budoucnosti jeho dodávek se nejintenzivněji diskutuje zejména v zemích, které jsou na něm nejvíce závislé. Ruský plyn zásobuje podniky a domácnosti ve většině zemí EU. Ne všechny členské státy jsou však na něm zcela závislé. Řada z nich má také zásoby z jiných zdrojů. Jinak je tomu v případě České republiky, která je podle Eurostatu nejzávislejší zemí EU. Slovensko je na tom jen o málo lépe.

Česká republika a Lotyšsko s až 100% závislostí

V žebříčku členských států EU s nejvyšší závislostí na ruském plynu jasně vedou země bývalého východního bloku. Největší problém s možným přerušením dodávek by měla Česká republika, která podle Eurostatu odebírá veškerý plyn z Ruské federace. Lotyšsko je na tom stejně. Také pobaltské země odebírají 100 % plynu od Rusů.

Maďarsko a Slovensko jsou také příliš závislé

Trojici nejzávislejších zemí EU doplňuje další z našich sousedů, tentokrát jižní. Ruský plyn tvoří 95 % celkového objemu plynu dodávaného maďarským podnikům a domácnostem. Hned za Maďarskem na 4. místě je Slovensko s výsledkem 85,4 % podle měření Eurostatu.

Bulhaři odebírají ¾ plynu z Ruské federace

Nadprůměrnou závislost zemí bývalého východního bloku na ruském plynu potvrzuje i Bulharsko. Z Ruské federace odebírá 75,2 % veškerého plynu v zemi. Bulharsko však může být o jednu pozici níže. Přestože Eurostat vyčíslil závislost Rakouska na ruském plynu na nulu, skutečnost je podle vedení rakouského energetického regulátora E-Control jiná. Úředníci úřadu hovoří až o 80% závislosti.

Otazník visí i nad dalšími údaji. Výsledky Eurostatu se ne vždy shodují s údaji, které zveřejňují instituce působící v jednotlivých zemích. Eurostat navíc sestavil žebříček na základě údajů za rok 2020. V současné době se podíl ruského plynu v některých zemích může mírně lišit.